Knižní recenze · plky
kreativní psaní
(whatever it means)
Glosa

Magnesia Litera

Čistě pro případ. Myslím, že jsem tam letos zahlédl kategorii cena čtenářů. Každý, kdo kdy odevzdal školní sloh, nebo dívce báseň na zvlášť pečlivě složeném třívrstvém toaletním papíře je tímto kvalifikovaný pro toto prestižní literární ocenění a měl by tudíž být ve střehu a pohybovat se onen inkriminovaný večer do vzdálenosti 200m od Nové scény ND, pokud přímo nezvolí fyzickou přítomnost.

Článek

Pár tipů, jak psát recenze na knižních databázích

Pokud máte rádi knihy, určitě píšete své názory na nějakou z knižních sociálních sítí nebo přímo na svůj blog. Je to pro ostatní velmi dobrá možnost zjistit něco více o knize, která nás zajímá. Spousta těchto názorů (neříkal bych tomu přímo recenze, spíše názory/dojmy z knihy) obsahuje nic neříkající věty, podle kterých si nemůže nikdo udělat obrázek o knize, ani získat žádný pocit. Nepovažuji se za nějakého přeborníka na to, jak by se měly psát recenze, ale říkal jsem si, že dám dohromady pár bodů, o kterých si myslím, že by mohli být pro vás ostatní „recenzenty“ inspirací :).

Článek

Ambice začínajících spisovatelů

Baví vás psaní? Chcete se živit jako spisovatel(ka)? Jaké ambice byste správně měli mít, abyste sami sebe zbytečně nedeptali?

Nevím, jak je to v jiných státech (a vzhledem k našemu jazykovému omezení to ani není důležité), ale myslím si, že spisovatelská ambice je něco, co se nám stanovuje poměrně těžko. Nepochybně vítězí ti, kteří ví, co mohou od psaní očekávat, nemalují si vzdušné zámky a s řemeslnou poctivostí si jdou za svým. Spisovatel už jen „z obdivných povzdechů“, které jsou většinou nezasloužené, může vyčíst, jak zkreslené představy lidé o psaní mají.

Glosa

Proč děláme z nejintrovertnější činnosti na světě sociální událost?

Všímám si v poslední době zvláštní tendence, kdy mnoho booktuberů, blogerů a obecně čtenářů srší aktivitou, která se spíš hodí pro pártychtivé extroverty, než pro lidi, jejichž zájmem je věnovat se nejintrovertnější činnosti na světě — čtení knih.

Knižní recenze

Chrám Matky Boží v Paříži — Victor Hugo

Chrám Matky Boží v Paříži je dlouhý román, který se vleče mnoha pařížskými uličkami a pokud chcete jednotný, ucelený, krátký příběh, sáhněte po něčem jiném.

Osobně nemám příliš v lásce statická vyprávění, kde se něco načne na straně 40, 300 stran se o tom nemluví, aby se závěrečná pointa vyjevila na straně 450. Naštěstí si vkus dnešních čtenářů vydobyl o poznání dynamičtější způsoby vypravování.

Ale přesto Hugův román rozhodně stojí za pozornost. Má kvality a rozměry, které byste jinde hleděli těžko.

Knižní recenze

Něžná je noc — Francis Scott Fitzgerald

Po prvních kapitolách by se mohlo zdát, že budeme sledovat laciný příběh dvou lidí, kteří se do sebe osudově zamilovali navzdory zvláštní situaci a i zvláštním dispozicím každého z nich. Nicol je psychicky nemocná dívka, která se zamiluje do svého o něco staršího doktora Dicka Divera.

Knižní recenze

Dešťová hůl — Jiří Hájíček

V této knize je venkov zobrazen pod takovou skleněnou kupolí, do níž když vstoupíte, tak se ocitnete ve světě, který i dnes je místem úplně jiným než zbytek globálního světa. Hájíček jednak vesnici nezobrazuje prvoplánovým způsobem a nesklouzává ke klišé, i když jich chytře využívá.

Knižní recenze

Postav hlídku — Harper Leeová

Musím říct, že bývám skeptický vůči druhým dílům (pokud se nebavíme o Pánovi Prstenů nebo knihách jako je Hrabě Monte Christo atd., které jsou rozdělené jen proto, že by je člověk neudržel najednou v ruce).

Knižní recenze

Poslední aristokratka — Evžen Boček

Humoristickou literaturu skoro vůbec nečtu. Přečetl jsem asi tři Pratchetty a vzpomínám na to rád, ale že bych se po tom utloukl, to fakt ne.

Knižní recenze

Klub rváčů — Chuck Palahniuk

Klub rváčů je kniha o Tylerovi, promítači v kině, čišníkovi v hotelu a prodavači mýdel.
Je to kniha o Marle, která chodí na podpůrné skupiny nevyléčitelně nemocných rakovinou, i když rakovinu nemá.
Je to kniha o tom, že život v tomto světě lze cítit jen skrze bolest.
Je to kniha o neklidu z toho, že vás svět neregistruje.
Je to kniha o tom, proč nevíme, co chceme.

„…opravdu, opravdu, ale OPRAVDU mě baví, když si lidi v autobuse povídají a já si nemůžu číst…“
Mark Twain na cestě lodí do Indie

Tomáš Štambera - blog
Tomáš Štambera Jr.


Právě čtu
(a vy byste měli taky)

Tomas's bookshelf: currently-reading


goodreads.com

Oblíbené články
(ve znění pozdějších přepisů)

Magnesia Litera

Čistě pro případ. Myslím, že jsem tam letos zahlédl kategorii cena čtenářů. Každý, kdo kdy odevzdal…


Spolupráce a odkazy
(Můžete si kliknout, ale pak se hezky vraťte)


Zdroje
(Aby vám nic neuteklo)

Ještě nemáte dost?

Magnesia Litera

Čistě pro případ. Myslím, že jsem tam letos zahlédl kategorii cena čtenářů. Každý, kdo kdy odevzdal…