Chrám Matky Boží v Paříži — Victor Hugo
Chrám Matky Boží v Paříži je dlouhý román, který se vleče mnoha pařížskými uličkami a pokud chcete jednotný, ucelený, krátký příběh, sáhněte po něčem jiném.
Osobně nemám příliš v lásce statická vyprávění, kde se něco načne na straně 40, 300 stran se o tom nemluví, aby se závěrečná pointa vyjevila na straně 450. Naštěstí si vkus dnešních čtenářů vydobyl o poznání dynamičtější způsoby vypravování.
Ale přesto Hugův román rozhodně stojí za pozornost. Má kvality a rozměry, které byste jinde hleděli těžko.
Příběh je složen z několika větví, v jejichž středu stojí
krásná cikánka Esmeralda, kolem které se vrství různé peripetie,
z nichž nejpodstatnější je asi neopětovaná láska vzdělance pátera
Claudia Frolla a živočišný obdiv hrbáče zvoníka Quasimoda. To je
mimochodem vzorová duální opozice. Jako by tu Hugo říkal, že krása je
prostě krása, je objektivní a vidí ji všichni. Vzdělanci i zaostalí
lidé. Frollo a Quasimodo jsou naprosto nesourodá dvojice ovšem jen do té
doby, než oba uvidí Esmeraldu. Tohle je motiv, který je pro mě osobně
v knize naprosto klíčový a
přidává jí další rozměr.
Další příběhy se Esmeraldy a jejích ctitelů dotýkají jen nepřímo a všechny spojuje protagonista, kterým není nic jiného než samotný chrám Matky Boží v Paříži.
Příběh je to až notoricky známý. Každý asi zná hrbáče Quasimoda a cikánku Esmeraldu. Ale faktem je, že zredukovat Hugův příběh jen na tuto pasáž by byla velká chyba.
Celá jedna část knihy se zbývá obšírným popisem Paříže a hlavně chrámu. Je to popravdě geniální popis, kteří jedni nesnáší, druzí chválí. Já patřím do druhé skupiny. Ano, je trochu rozvláčný a – je to prostě popis – ale podle mě je virtuózní.
Celkově je můj dojem pozitivní i přes zjevnou roztahanost některých méně zábavných pasáží.
Zvláště obdivuji popisy, které působily svěže a ač jsem to nečekal, užíval jsem si je. Způsob vykreslení postav byl vynikající. Pasáže Phoeba a slečny Lilie jsem si vyloženě užíval, stejně jako dramatické a mistrovské minipříběhy (například příběh kajícnice), které opravdu člověkem svou romantickou syrovostí otřesou.
Našli jste překlep?
Mým cílem je, aby články na toto blogu pokud možno obsahovaly co nejméně chyb, proto budu vděčný, když mi trochu pomůžete.
Komentář k textu
Na mém blogu můžete komentovat jakoukoli část textu, která se vám zachce. Jen ji označte myší a přidejte komentář.