Knižní recenze · plky
kreativní psaní
(whatever it means)
Knižní recenze

Jonathan Strange & pan Norrell — Susanna Clarke

Zde bude obrázek... jen počkejte
Jonathan Strange & pan Norrell – Susanna Clarke

Bohužel je to tak, že je na 960 stranách roztažený příběh, který by se vešel klidně na 300 a nijak by tím neutrpěl. Spíš naopak. O to větší je to smůla, protože kniha je jinak velmi čtivě napsaná, ale bohužel je naprosto o ničem. Ke konci se příběh trochu rozjede asi tak, jak by mělo v ideálním případě ubíhat nejpomalejší místo knihy. Velká škoda. Doba i reálie jsou vykresleny skvěle, dokonce i typický anglický podprahový ironický humor je autorce vlastní, ale pokud čtenář není v půlce knihy schopen říci, o čem čte, nedá se nic dělat. Dobré řemeslo to zkrátka nezachrání.

Příběh se tváří, jako by chtěl vyprávět hluboký příběh s přesahem, ale postavy jsou vystavěny trochu jako v brakovém sci-fi. Stejné je to s příběhem. Místo povrchního vyprávění, které by bylo zábavné a svižné dostáváme těžkotonážní popisný epos, který je ale NAPROSTO O NIČEM.

S postavami se to má tak, že jako čtenář kloužete po jejich povrchu neschopni se dostat k něčemu hmatatelnému. Nějaké ztotožnění bylo pro mě naprosto nemožné.

V uvěřitelnosti reálií došla autorka tak daleko, že se zdá, že zapomněla na příběh samotný, který se spíše opírá o fantasknost událostí než o děj jako takový. Děj je prapodivný, stejně jako zápletka, která sice nějaký smysl dává, ale zvláštně přeskakuje, trhá nitě, aniž by se obtěžovala se nějak vracet či hlouběji vysvětlovat. Prostě se zmítáte mezi množstvím událostí a popisy situací, kterým nerozumíte a nechápete pojítko. To vám dojde až víceméně na konci.

Nemůžu říct, že by těch 960 stran bylo chudých, přece jen nejsou to prázdné stránky, ale klidně by mohly být, pokud vás nezajímá suchopárná historie anglické magie.

Epika je asi to co mi chybělo nejvíce, naprostá duševní vyschlost postav byla hned v závěsu. Charakterům a jejich rozvoji je dán jen zcela minimalistický prostor, což nemusí být nutně špatně, ale potom musíte být stavěni na celkově suché vyznění příběhu. Někomu to může vyhovovat, nebo se mu to dokonce může hodně líbit. Možné to asi je. Autorka neumí psát energicky, neumí vytvořit atmosféru, kterou by si příběh podle mě zasloužil, umí jen suchopárné popisné řemeslo a psát a psát a psát. A to opravdu není tolik, abyste se touto knihou mořili.

Na druhou stranu to, že se mi to až tolik nelíbilo, nebo mě to nezasáhlo, jak jsem čekal, je také příležitost k jinému pohledu na literaturu, protože to není vyloženě špatná kniha, kdy byste řvali na autora: „Zavřete ho!“

T.Š.

O knize

ISBN
978-80-86766-25-6
Hodnoceni
50%

Líbil se vám článek?


Komentáře

žádné komentáře
„…opravdu, opravdu, ale OPRAVDU mě baví, když si lidi v autobuse povídají a já si nemůžu číst…“
Mark Twain na cestě lodí do Indie

Tomáš Štambera - blog
Tomáš Štambera Jr.


Právě čtu
(a vy byste měli taky)

Tomas's bookshelf: currently-reading


goodreads.com

Oblíbené články
(ve znění pozdějších přepisů)

Jonathan Strange & pan…

Bohužel je to tak, že je na 960 stranách roztažený příběh, který by se vešel klidně na 300 a nijak…


Spolupráce a odkazy
(Můžete si kliknout, ale pak se hezky vraťte)


Zdroje
(Aby vám nic neuteklo)

Ještě nemáte dost?

Jonathan Strange & pan…

Bohužel je to tak, že je na 960 stranách roztažený příběh, který by se vešel klidně na 300 a nijak…