Knižní recenze · plky
kreativní psaní
(whatever it means)
Knižní recenze

Láska za časů cholery — Gabriel Garcí­a Márquez

Zde bude obrázek... jen počkejte
Láska za časů cholery — Gabriel Garcí­a Márquez

Co si budeme povídat, jednou takhle můžeme dopadnout všichni. Všichni na ni můžeme čekat jedenapadesát let, devět měsíců a čtyři dny. Je potřeba se na to teoreticky připravit a přečíst si, jak to bude probíhat :).

Ještě jsem snad nikdy nečetl tak hladce odvyprávěnou knihu. Márquez je geniální vypravěč – abych si odbyl klišé, které o něm říkají všichni. A klišé je klišé proto, že je to pravda. Slova a věty tečou tak hutně, samozřejmě a hladce, že si to opravdu užíváte.

Samozřejmě logickým problémem vyprávění je právě to, že je to vyprávění. Popis událostí, které se staly a tudíž tam je minimum zvratů, není to akční, je to vlastně co se dynamiky příběhu týče hodně suché. Přímé řeči je tam na 350 stránkách asi třicet vět.

Ohledně myšlenky, tak léčit nenaplněnou lásku k ženě A láskou k celému zbytku abecedy je sice logické, ale poněkud neromantické až hloupé. Co se dá dělat, tak se věci mají a Florenzo Ariza je prostě podvodník. Není to milenec, který opravdu čeká jedenapadesát let, není to hrdina, který by svou „prohru“ unesl se ctí. Je to prostě podvodník čekající za sloupem. Jeho pokoutná povaha mě docela štvala, ale takový prostě byl. To Fermina Dazová mi přišla mnohem sympatičtější – živá, nezlomná osobnost. Trochu se na konci divíte, jak se tihle dva vůbec mohli potkat.

Pokud chtěl Márquez předeslat, že nikdo není schopen takhle heroických výkonů dosáhnout a že o tom teda nemá smysl ani psát, ok, message received. Dá se s tím souhlasit. Myslím, že to je prostě fakt.

Nicméně Florenzo Ariza nakonec stejně končí se svou Ferminou Dazovou na parníků plující vstříc zapadajícímu slunci.

Když se nad tím zamyslíte, přečetli jste právě hodně bezútěšný text o lidské nemohoucnosti, o determinaci událostí, o nenaplněných touhách, o velké nestálosti a to, jak v negativech, tak v tom, že nic není nezvratné, žádné NE nemusí trvat navěky. Je to zvláštně „jihoamericky“ povzbuzující, aby tak řekl. I kdyby vám Márquez neřekl, kde se to odehrává, stejně byste to nakonec uhodli.

T.Š.

O knize

ISBN
978-80-207-1411-4
Hodnoceni
80 %

Líbil se vám článek?


Komentáře

žádné komentáře
„…opravdu, opravdu, ale OPRAVDU mě baví, když si lidi v autobuse povídají a já si nemůžu číst…“
Mark Twain na cestě lodí do Indie

Tomáš Štambera - blog
Tomáš Štambera Jr.


Právě čtu
(a vy byste měli taky)

Tomas's bookshelf: currently-reading


goodreads.com

Oblíbené články
(ve znění pozdějších přepisů)

Tess z d'Urbervillů —…

Kdo by si myslel, že Tess z d'Urbervillů je nějaký sladkobolný románek plný nekončících…

Jako zabít ptáčka —…

Jako zabít ptáčka je tu už asi tisíc let, prostě od roku 1960. To je dost dlouhá doba a už…

Žítkovské bohyně —…

Žítkovské bohyně jsou rozhodně kniha, co stojí za pozornost. Mám z ní nicméně trochu…

Paní Bovaryová — Gustave…

Jak se žije ženě, která má v srdci příliš vysoký ideál lásky, než aby ho mohl naplnit poněkud…

Obraz Doriana Graye —…

Obraz Doriana Graye je kniha, kterou kupodivu mnoho lidí nesnáší. Těžko říct, čím to je. Možná se…


Spolupráce a odkazy
(Můžete si kliknout, ale pak se hezky vraťte)

Ještě nemáte dost?

Tess z d'Urbervillů —…

Kdo by si myslel, že Tess z d'Urbervillů je nějaký sladkobolný románek plný nekončících…

Jako zabít ptáčka —…

Jako zabít ptáčka je tu už asi tisíc let, prostě od roku 1960. To je dost dlouhá doba a už…

Žítkovské bohyně —…

Žítkovské bohyně jsou rozhodně kniha, co stojí za pozornost. Mám z ní nicméně trochu…

Paní Bovaryová — Gustave…

Jak se žije ženě, která má v srdci příliš vysoký ideál lásky, než aby ho mohl naplnit poněkud…