Knižní recenze

Oliver Twist — Charles Dickens

Trochu jsem na začátku čekal, že to bude typická sociální obžaloba z Viktoriánské Anglie a že se bude popisovat osud jedné osoby, která prožívá od začátku jenom útrapy a nic jiného – jako je to třeba v Jane Eyrové nebo Tess z d'Urbervillů. Ale Dickens stvořil román, který je daleko chytřejší, nebo lépe řečeno se od zmíněné klasiky významně odlišuje, i když začíná totožně.

(Tím samozřejmě nechci říct, že jsou Jana Eyrová nebo Tess z d'Urbervillů špatné knihy.)

Oliver Twist je tedy román o stejnojmenném sirotkovi, jehož matka zemře při porodu a on skončí v sirotčinci, kde se mu překvapivě nedaří dobře. Známá je scéna, kdy Oliver požádá o trochu kaše navíc, protože dostává málo a má hlad. Posléze ze sirotčince utíká a dostává se do zlodějské party žida Sikese, který využívá malé zlodějíčky a výměnou za „práci“ jim poskytuje ubytování a stravu.

Dickens se tu nesmiřitelně vypořádává se sociálním problémem, ale je zajímavé, že neobviňuje bohatou vrstvu, což by se dalo očekávat. Kdokoliv je tu bohatý, tak se ukazuje ve výhradně pozitivním světle. Zlo chudoby je tu představováno výhradně osobní morální pokleslostí a ztělesňováno zlodějskou partou, vykořisťováním těch nejchudších a nejubožejších „bossem“ této party a různými podlostmi silnějších chudých vůči slabším chudým. Dickens rozebírá morálku chudých a bohaté používá jen jako „anděly“, kteří mají moc rozhodnout o tom, komu pomůžou a z tohoto morálního zápasu chudoby ho vytáhnout. Trochu to připomíná Shakespearův Belmont a princip, který se objevuje v Kupci Benátském, kdy Porcie je dobrá a proto je bohatá a krásná. Stejně tak je zde postava Rose, která je samozřejmě krásná a bohatá a nad to je i ztělesněním dobra, laskavosti, mírnosti, moudrosti, obětavosti atd.

Dickens svým způsobem odmítá bohaté řešit. Oni jsou bohatí a proto mohou být dobří a pokud nejsou, běda jim. V tomto románu však vždycky jsou a nijak se to neřeší.

Dickens řeší jinou věc – zlo, které se skrývá v podsvětí, ve zlodějské bandě, pod otrhanými šaty těch nejchudších. Ve stejné skupině se ale nachází také postavy, které byly k nectnostnému životu svedeny a považují za nemožné se od něho odpoutat, protože je už příliš pozdě. Jsou závislé na způsobu života, který vedou a nedokážou se z něho vymanit. Dickens poukazuje na to, že špinavé prostředí nejnižších vrstev není špatné, protože lidé trpí, ale protože je daleko snazší sklouznout na špatnou stranu a kvůli nedostatku možností si zavřít cestu zpět.

Tím, že Dickens vynechává ze svého sociálního románu rozdílnost mezi bohatými a chudými, tak mu to umožňuje ukázat, že je vlastně jedno, jestli je člověk bohatý nebo chudý, protože lidská existence se nedohrává na pozadí problematiky peněz. V příběhu tak nastoluje jakési rovnostářství, protože platidlem se stávají místo peněz lidské šance.

Možná nejzvláštnější ze všeho je postava Olivera Twista, který je takový malý andílek, který se vůbec nechová, jak byste asi očekávali (a podle zkušenosti, kterou máte s jeho současnými vrstevníky :). Mluví nepřiměřeně i svému věku, nejen situaci, je vděčný za pomoc, kterou mu poskytují „velcí andělé“. Přesto je předmětem nedůvěry a jen podle svého původu je považován za zloděje. Nešťastnou souhrou náhod se jím i omylem prokáže a vše se vysvětlí až posléze.

K Dickensově vynechání témat bohatých mě napadá ještě to, že pokud by skutečně příběh pojal obě skupiny, musel by být o úplně něčem jiném. Román se hravě vypořádává se spoustou témat, které prostě v bohatých vrstvách fungovaly trochu jinak:

  • Závislost žen na mužích
  • Neuvěřitelná schopnost muže stát se tím nejmenším tvorem pod sluncem jménem zbabělost
  • Tunelové vidění zoufalých
  • Neodvratné boží mlýny v podobě najisto jdoucího Scotland Yardu

Nic z toho by v románu, ve kterém by figurovali realistickým způsobem i bohatí, nevyznělo tak krystalicky a nadčasově jako to vyznívá právě na postavách ze Sikesovy bandy. Myslím, že ten společenský rozdíl byl tehdy tak velký, že by to zkrátka nefungovalo. Rose je daleko plošší postava než Sikes nebo Nancy, protože jejich světy jsou neslučitelné. Myslím, že tady Dickens s trochou nadsázky narazil na limity literatury. Pokud měla být zachována kvalita Olivera Twista, tak Rose musela být nudná dobračka a Oliver Twist svým způsobem taky. Vlastně Oliver je jediný, kdo se tak trochu pohybuje v obou světech, jediný z celé knihy. A spousta lidí ho považuje za zvláštně napsanou postavu.

Oliver Twist je nakonec sofistikovanější román, než jsem si při čtení myslel :)

PS: Navzdory tomu, co si lidé od doby vydání myslí, Nancy nebyla prostitutka ale zlodějka :)



O knize

ISBN
978-80-7390-178-3
Hodnoceni
80 %

Líbil se vám článek?


Komentáře

žádné komentáře
Oliver Twist — Charles Dickens

Našli jste překlep?

Mým cílem je, aby články na toto blogu pokud možno obsahovaly co nejméně chyb, proto budu vděčný, když mi trochu pomůžete.

Komentář k textu

Na mém blogu můžete komentovat jakoukoli část textu, která se vám zachce. Jen ji označte myší a přidejte komentář.

Reagujete na:
Zobrazí se jako komentář pod článkem