Všímám si v poslední době zvláštní tendence, kdy mnoho booktuberů, blogerů a obecně čtenářů srší aktivitou, která se spíš hodí pro pártychtivé extroverty, než pro lidi, jejichž zájmem je věnovat se nejintrovertnější činnosti na světě — čtení knih.

Týká se to událostí a činností typu:

• Tak jako zveme lidi do kavárny nebo do hospody, proč je nezvat do knihkupectví?
• Slavný spisovatel přijel do města — jdeme si pro podpis do Luxoru
• Co takhle udělat sraz všech milovníků knih?

Pravděpodobně existují i extrovertní čtenáři, ale mají moji upřímnou soustrast, protože to je asi podobné, jako kdyby se introvert bez nějaké hlubší příčiny šel seznámit s úplně cizí osobou a neměl v krvi 3 promile. Asi nikdo nechápe, proč by to dělal.

Důvod, proč píšu tento článek je ten, že většina lidí na světě jsou introverti. Možná se cítíte jako něco mezi, ale pokud se cítíte jako něco mezi, tak jste víc introvert. A faktem je, že z jedné z nejzajímavějších introvertních činností se postupně vlivem všetečného působení extrovertního dobrodušství stává extrovertní záležitost. A lidé, kteří doteď byli spokojeni se svým velkým knižním světem, kam se jejich malý život krásně vměstná, tak jsou najednou frustrováni, že nejsou tak knižně cool jako všichni ostatní.

Výzva introvertům: nenechte se zblbnout lidma, kteří stejně nečtou a jen se chodí bavit.

Výzva extrovertům: neberte si na party knihy, bo kniha vedle drinku vypadá pak na fotkách trapně.