Knižní recenze · plky
kreativní psaní
(whatever it means)
Knižní recenze

Rozum a cit — Jane Austenová

Zde bude obrázek... jen počkejte
Rozum a cit — Jane Austenová

Původně jsem vůbec nechtěl Rozum a cit recenzovat, protože jsem nějak nedokázal přijít na to, co o této knize říct. Je to první kniha Austenové, existují od ní daleko lepší knihy a vůbec mi Rozum a cit přišel nemastný neslaný.

Takže se pokusím jen o takové srovnání s Pýchou a předsudkem a obecně hrdinkami Austenové.

Toto je kniha, kde vlastně Jane Austenová potlačuje sympatie k hlavní hrdince.

Pýše a předsudku jsou dvě hlavní hrdinky, které jsou obě sympatické a protiklady k nim tvoří jejich sestry, které jsou ale víceméně vedlejšími postavami a do děje moc nezasahují.

Základní nastavení, se kterým Jane Austenová pracuje, je to, že nejchytřejší hrdinka není nikdy nejhezčí. Ženská krása v jejích knihách ctí pravidlo „je dost hezká, už nepotřebuje být chytrá“. Typickým příkladem je Jane z Pýchy a předsudku. Ne že by byla úplně tupá, ale ve srovnání s Elizabeth je přece jenom prostší. A Elizabeth zase není tak krásná.

Elinor z Rozumu a citu je postava, která nabrala rozumu tolik, že už se to na její kráse projevilo víc :).

Mluvíme o kráse, chytrosti a zdánlivě o všech klišé dívčích románků, ale Austenová s těmito pojmy pracuje tak chytře, že je lze zastoupit jejich opravdovým dobovým smyslem a najednou tu máme prvotřídní společenskou kritiku, kterou samozřejmě celá tvorba Austenové je :).

Krása = možnost se vdát, zaujmout místo ve společnosti. Jinými slovy schopnost být v mužské společnosti platná. Jane má větší možnost zaujmout místo ve společnosti než Elizabeth a Elinor nemá prakticky vůbec žádnou.

Ideál pro viktoriánského muže středního a vyššího postavení představoval koncept dokonalé, neposkvrněné dívky. Dívka, která je naprosto nepoznamenaná. A ne jen tím způsobem, který vás právě napadl, ale třeba i prací atd. (To je mimochodem důvod, proč je ve viktoriánské době tolik spisovatelek, protože ženy nic jiného dělat nemohly :D).

Sestra Elinor Mariana je přecitlivělá a o dost hezčí a také se jí jako první dostává možnosti se vdát. Austenová ukazuje, že pragmatismus a rozum uplatňovaný ženou byl v její době nežádaný a pro muže obecně nepřitažlivý.

Elinor svého sňatku nakonec dosahuje a její sestra Mariana také, ale obě za zcela jiných okolností a s muži, kteří nectí dobový imperativ. Austenová vlastně své hrdinky na konci vychyluje ze společenských směrů, které jsou po celou dobu předmětem její kritiky, a trochu je tím vyřazuje ze společnosti, ale zároveň na nich zakládá lepší společnost, která tu viktoriánskou nahrazuje a která je „daleko rozumnější a logičtější“. Celá Austenové tvorba jde vnímat i jako předkládání alternativ ke své době. Kdo takhle dnes píše?

Co se knihy jako takové týče, ve srovnání s Pýchou a předsudkem je to opravdu poněkud plytké :). Ale i tady si dosyta užijete parádní společenské myšlení Jane Austenové.

T.Š.

O knize

ISBN
978-80-7335-211-0
Hodnoceni
70 %

Líbil se vám článek?


Komentáře

žádné komentáře
„…opravdu, opravdu, ale OPRAVDU mě baví, když si lidi v autobuse povídají a já si nemůžu číst…“
Mark Twain na cestě lodí do Indie

Tomáš Štambera - blog
Tomáš Štambera Jr.


Právě čtu
(a vy byste měli taky)

Tomas's bookshelf: currently-reading


goodreads.com

Oblíbené články
(ve znění pozdějších přepisů)

Rozum a cit — Jane…

Původně jsem vůbec nechtěl Rozum a cit recenzovat, protože jsem nějak nedokázal přijít na to,…

Poslední aristokratka —…

Humoristickou literaturu skoro vůbec nečtu. Přečetl jsem asi tři Pratchetty a vzpomínám na to rád,…

Klub rváčů — Chuck…

Klub rváčů je kniha o Tylerovi, promítači v kině, čišníkovi v hotelu a prodavači mýdel.
Je to…

Postav hlídku — Harper…

Musím říct, že bývám skeptický vůči druhým dílům (pokud se nebavíme o Pánovi Prstenů nebo…


Spolupráce a odkazy
(Můžete si kliknout, ale pak se hezky vraťte)


Zdroje
(Aby vám nic neuteklo)

Ještě nemáte dost?

Rozum a cit — Jane…

Původně jsem vůbec nechtěl Rozum a cit recenzovat, protože jsem nějak nedokázal přijít na to,…

Poslední aristokratka —…

Humoristickou literaturu skoro vůbec nečtu. Přečetl jsem asi tři Pratchetty a vzpomínám na to rád,…

Klub rváčů — Chuck…

Klub rváčů je kniha o Tylerovi, promítači v kině, čišníkovi v hotelu a prodavači mýdel.
Je to…

Postav hlídku — Harper…

Musím říct, že bývám skeptický vůči druhým dílům (pokud se nebavíme o Pánovi Prstenů nebo…