Knižní recenze · plky
kreativní psaní
(whatever it means)
Knižní recenze

Sága rodu Forsytů — John Galsworthy

Zde bude obrázek... jen počkejte
Sága rodu Forsytů — John Galsworthy

Na tuhle knihu jsem se strašně dlouho chystal, protože se mi líbil seriál se skvělým Damienem Lewisem. Navíc Galsworthy dostal Nobelovu cenu (1932) a to je záruka.

Měl jsem vydání, kde jsou všechny tři díly spojeny do jedné knihy asi o 1000 stranách, ale Sága je tak dobře napsané dílo, že to opravdu ani nezaregistrujete. V dnešní záplavě lehké četby, o které knihkupci ve videích na Youtube básní, jako by vyšel další Zločin a trest (a o které následně už nikdy neuslyšíte ani slovo), je takto hluboké dílo požehnání. (Ne že by se mi recenze na Youtube nelíbily :) )

Těžištěm díla a hlavním tématem je lidská vlastnost majetnictví, aneb jak Galsworthy píše „smysl pro vlastnictví“.

Příběh se odehrává na konci devatenáctého století, ale asi jako mnoho čtenářů přede mnou i já jsem si uvědomil, jak je smysl pro vlastnictví aktuálním nešvarem. Galsworthy totiž ukazuje, že vlastnit a znásilňovat k vlastním účelům se dá naprosto cokoliv. Postavy, které jsou součástí ságy, se svou povahou a chováním vlastně vysmívají názvu románu, protože ačkoliv slovo sága evokuje hrdinský příběh plný statečnosti a sebeobětování, postavy románu nemají ani jednu z těchto vlastností. Předmětem jejich vlastnického působení se stává láska, krása, umění, lidé dokonce i morálka.

Galsworthy mluví o Forsytech ne jako o příslušnících jednoho rodu, ale o druhu. Forsytovský druh je schopen si přivlastnit a vznést nárok na cokoliv v životě. A i pokud se jedna část rodiny vzpírá tomuto rodinnému zatížení, tak na konci třetího svazku zjišťujeme, že je v nich smysl pro vlastnictví zakořeněn naprosto stejně jako ve zbytku rodu, který kvůli tomu nenávidí.

Kniha se opravdu čte velmi dobře. Myšlenky nejsou popisovány kostrbatě ani příliš filozoficky, i když jde o silné a hluboké téma. Kapitoly představují jednotlivé epizody rodu. Román má tři díly – Bohatec, V osidlech a K pronajmutí a mezi nimi jsou dvě intermezza. Ústřední příběhovou linií, která se vine napříč třemi generacemi (jedna generace pro každý díl), je svazek Soamese Forsyta a jeho ženy Ireny. On ji miluje, ale zároveň vlastní a jí se to hnusí, svého muže nenávidí a naprosto se od něj odloučí, čímž ovšem podle něho porušuje jeho nezadatelné právo na ni. Z této roztržky vzniká sáhodlouhá potíž, která se dovrší ve třetím svazku knihy, kde i Irena v sobě nachází velmi silný smysl pro vlastnictví, když nechce svému synovi Jonovi dovolit sňatek s Fleur, kterou miluje, ale která je dcerou Soamese.

Zajímavé je, že Sága, ačkoliv jako mnoho předválečných románů proplouvá První světovou válkou, tak ji vůbec nezobrazuje a maximálně ji z hlediska smyslu pro vlastnictví reflektuje. Ve válce totiž bylo riziko hrdinství a toho se Forsytové neúčastní. Navíc musí řešit krizi svého druhu, jelikož válka mění způsoby vlastnictví, otřásá samým soukromým právem a bouřlivé časy jsou pro majetek vždycky nebezpečné.

Forsyty si nicméně oblíbíte, protože přes jeden společný rys, jsou všichni velmi rozdílní a hlavně v nich každý uvidí sám sebe. Sága rodu Forsytů se považuje za jedno z nejvýznamnějších děl britské literatury první poloviny dvacátého století a myslím, že právem.

T.Š.

O knize

ISBN
978-80-7390-138-7
Hodnoceni
95 %

Líbil se vám článek?


Komentáře

žádné komentáře
„…opravdu, opravdu, ale OPRAVDU mě baví, když si lidi v autobuse povídají a já si nemůžu číst…“
Mark Twain na cestě lodí do Indie

Tomáš Štambera - blog
Tomáš Štambera Jr.


Právě čtu
(a vy byste měli taky)

Tomas's bookshelf: currently-reading


goodreads.com

Oblíbené články
(ve znění pozdějších přepisů)


Spolupráce a odkazy
(Můžete si kliknout, ale pak se hezky vraťte)


Zdroje
(Aby vám nic neuteklo)

Ještě nemáte dost?