Knižní recenze · plky
kreativní psaní
(whatever it means)

search Současná literatura

Knižní recenze

Bábovky — Radka Třeštíková

Tuto knihu patrně všichni znáte, takže jenom pro úplnost: nejde o žádný manuál pro malé Bořky stavitele, je to normální román. Řekl bych, že to bylo celkem zklamání, ale to bych musel něco čekat. Záměr, který jsem pojal s touto knihou, bylo pochopit fenomén Třeštíková. Nakonec jsem to asi nepochopil, ale zase nechci na základě jedné knihy odsuzovat celou autorčinu tvorbu. Podle stylu psaní bych si troufal říct, že celistvý text s jednou zápletkou by asi autorce slušel víc. Ale nevím, nic dalšího jsem od ní zatím nečetl. Pozitivní na Bábovkách je to, že Radka Třeštíková umí psát čtivě a jednoduše. To by bylo plus, i kdyby měla svými příběhy v Bábovkách co říct.

Knižní recenze

Jako zabít ptáčka — Harper Leeová

Jako zabít ptáčka je tu už asi tisíc let, prostě od roku 1960. To je dost dlouhá doba a už tehdy v dřevních dobách se kniha stala bestsellerem. Nevím, co zapříčinilo, že se s ní před časem u nás roztrhlo přinejmenším několik pytlů. Můj názor je ten, že nemám ani ponětí. Nevím, jestli jsem nějak emocionálně poškozený, ale dost často si kupuji knihy, které čtou sborově úplně všichni, abych je pak mohl zkritizovat, až zčernaj…

Knižní recenze

Žítkovské bohyně — Kateřina Tučková

Žítkovské bohyně jsou rozhodně kniha, co stojí za pozornost. Mám z ní nicméně trochu rozporuplné pocity, ačkoliv nakonec asi převažují ty pozitivní. V průběhu čtení jsem si ale udělal spoustu poznámek, které před vynikajícím koncem napovídali spíš opak.

Knižní recenze

Prázdné místo — J. K. Rowlingová

Od Harryho Pottera k maloměstskému románu. Mnoho lidí je z této knihy rozpačitých, patrně kvůli znatelnému úbytku kouzel. Nicméně bylo by velkou chybou tento pokus o nastoupení do vlaku „normální“ literatury minout.

Knižní recenze

Láska za časů cholery — Gabriel Garcí­a Márquez

Co si budeme povídat, jednou takhle můžeme dopadnout všichni. Všichni na ni můžeme čekat jedenapadesát let, devět měsíců a čtyři dny. Je potřeba se na to teoreticky připravit a přečíst si, jak to bude probíhat :).

Ještě jsem snad nikdy nečetl tak hladce odvyprávěnou knihu. Márquez je geniální vypravěč – abych si odbyl klišé, které o něm říkají všichni. A klišé je klišé proto, že je to pravda. Slova a věty tečou tak hutně, samozřejmě a hladce, že si to opravdu užíváte.

Knižní recenze

Norské dřevo — Haruki Murakami

Tak na začátku bych uvedl, že se mi Murakamiho poetika zrovna dvakrát nelíbí, nějak jí vnitřně nerozumím a vypadá to, že se Murakami zařadí po bok dalších světově úspěšných, uznávaných a oslavovaných spisovatelů, kteří mě neoslnili.

Chápu asi, co se chtělo Norským dřevem říct, a nechci zase tvrdit, že by se mě to vůbec v žádném směru nedotklo, ale je to jako film, na který už se nikdy nepodíváte a který rozšířil vaše obzory v tom, co se vám nelíbí. Ale i to podle mě patří k umělecké zkušenosti, takže nejsem rozhodně zklamán. Tato kniha rozhodně přinutí člověka přemýšlet nad věcmi, na kterými by normálně nepřemýšlel.

„…opravdu, opravdu, ale OPRAVDU mě baví, když si lidi v autobuse povídají a já si nemůžu číst…“
Mark Twain na cestě lodí do Indie

Tomáš Štambera - blog
Tomáš Štambera Jr.


Právě čtu
(a vy byste měli taky)

Tomas's bookshelf: currently-reading


goodreads.com

Oblíbené články
(ve znění pozdějších přepisů)

Tess z d'Urbervillů —…

Kdo by si myslel, že Tess z d'Urbervillů je nějaký sladkobolný románek plný nekončících…

Jako zabít ptáčka —…

Jako zabít ptáčka je tu už asi tisíc let, prostě od roku 1960. To je dost dlouhá doba a už…

Žítkovské bohyně —…

Žítkovské bohyně jsou rozhodně kniha, co stojí za pozornost. Mám z ní nicméně trochu…

Paní Bovaryová — Gustave…

Jak se žije ženě, která má v srdci příliš vysoký ideál lásky, než aby ho mohl naplnit poněkud…

Obraz Doriana Graye —…

Obraz Doriana Graye je kniha, kterou kupodivu mnoho lidí nesnáší. Těžko říct, čím to je. Možná se…


Spolupráce a odkazy
(Můžete si kliknout, ale pak se hezky vraťte)

Ještě nemáte dost?

Tess z d'Urbervillů —…

Kdo by si myslel, že Tess z d'Urbervillů je nějaký sladkobolný románek plný nekončících…

Jako zabít ptáčka —…

Jako zabít ptáčka je tu už asi tisíc let, prostě od roku 1960. To je dost dlouhá doba a už…

Žítkovské bohyně —…

Žítkovské bohyně jsou rozhodně kniha, co stojí za pozornost. Mám z ní nicméně trochu…

Paní Bovaryová — Gustave…

Jak se žije ženě, která má v srdci příliš vysoký ideál lásky, než aby ho mohl naplnit poněkud…